TÁBOR SKALKA

Děti od Bobří Polominy – II. Turnus

Nahoře, daleko na severu žil na Bobří Polomině uprostřed lesní divočiny zálesák Farell se svým malým synkem Royem. Roy rostl a sílil. Byl bystrý a smělý. Jeho tělo bylo ohebné a tvrdé, plné šlach a svalů . V osmi letech dovedl líčit oka, splétat pasti a v desíti letech četl stopy zvěře jako rudoch. Odvaha mu zírala z očí. Nebylo věci, které by se bál……

Ve dnech 11. – 18.7. 2021 jsme se s dětmi sešli na oné Bobří Polomině, kde tábořil ve svém tee pee i Svištící šíp, který velice dobře znal celý příběh Roye a jeho otce Ferella. Ten příběh nám celý odvyprávěl a my jsme pochopili, že chceme být jako Roy. Abychom tak učinili, museli jsme ulovit co nejvíce bobříků. Byli to bobříci mrštnosti, míření, odvahy, dobrých činů, květin, zručnosti, velkého mlčení, síly, ohně, uzlů, čistoty, poznání zvířat a poslední bobřík ušlechtilosti. Někteří bobříci šli ulovit lehce, byli tu ale i bobříci, kteří se jen tak ulovit nedali. Třeba mlčet 8 hodin v kuse nebylo úplně pro každého. Ani rozdělat oheň za pomocí jedné sirky, a nebo křesadla se nám moc nedařilo…

              Bylo myslím pondělí a objevil se nám tu vzkaz na zeleném ohořelém papíru. Stálo na něm: „JSEM TU! STARÝ INDIÁN O MNĚ VÍ!  - Zelerná příšera.“ Vydali jsme se tedy do tee pee za Svištícím šípem, aby nám o Zelené příšeře něco řekl. Ten se rozvyprávěl, že Zelená příšera tu byla vždy. Že rozkrádala majetky, potravu, ničila na co přišla. Dalo se jí zbavit pouze tak, že se splní všechny její úkoly. Svištící šíp nás poprosil zda-li by jsme mu nepomohli se Zelené příšery zbavit. SOUHLASILI JSME.  A tak jsme každý den nacházeli vzkazy od Zelené příšery a plnily její úkoly. Někdy jsme museli jako mravenci sbírat potravu, prověřili jsme také, jak umíme piškvorky. Motala nám hlavu zašifrovanou zprávou.  Také nás poslala na dlouhou cestu plnou úkolů, kde jsme si museli sami uvařit oběd v kotlíku. Stavěli jsme domečky, vymýšleli povídky, bojové pokřiky, kreslily vlajky…..atd. Na konec se nám podařilo všechny úkoly splnit a Zelenou příšeru jsme nadobro vyhnali z Bobří Polominy. Za co nás Svištící šíp bohatě odměnil.

              Samozřejmě nechyběl ani turnaj ve vybíjené, který byl letos velmi vyrovnaný.

Celý tábor jsme si užili a odnesli si z něj spoustu nových kamarádů a zážitků.