Hobití cesta po Středozemi
Dne 17. července, už ani nevím, co to bylo za rok, k nám do Hobitince přišli trpaslíci společně se mnou, Gandalfem Šedým. Potřebovali s něčím pomoci. Zlý pán temnoty a jeho skřeti se zmocnili nejmocnějšího klenotu celé Středozemě, Arcikamu! Samotní trpaslíci se ho nedokáží zmocnit, a tak poprosili Hobity o pomoc. Půjdou společně přes celou Středozem, až do hory Erebor, kde pán temnoty Arcikam ukrývá.
Hobiti naštěstí souhlasili s pomocí pro trpaslíky a vydali se s nimi směrem k hoře.
Cesta nebyla jednoduchá, všude byla spousta skřetů. Cesta vedla přes Roklinku k Radegastovu lesu, kde je čekal sám Radegast, který celý les zašifroval, jelikož byl sám docela popletený. Za lesem následoval přechod Šedých hor a za horami se dostali do jeskyně Ghar Dalam, kde si uvařili vlastní kotlíkový guláš. Dále následovala řeka Anduin a Temné hvozdy plné Elfů. Elfové byli naštěstí přátelští a dokonce nás naučili hru zvanou Diamantový Šťuch – velice zábavná hra.
Za Temnými Hvozdy už se tyčila hora Erebor. Tam se museli Hobitci připlížit a Pánu temnoty, obklopeného skřety, Arcikam nepozorovaně vzít. A to se jim také povedlo. Arcikam mi předali a Středozem mohla zase v klidu žít svůj blažený život.
Trpaslíci moc děkovali a za odměnu jim přenechali nějaké dary. Ale také je po cestě učili novým dovednostem, jako třeba rozdělání ohně, postavení přístřešku, uzly, stopy, rostliny, první pomoc, atd.
Já, Gandalf Šedý, jsem je celou cestu doprovázel a snažil se být nápomocný. Doporučil jsem jim výrobu vlajek, pokřiků a myslím, že i masek skřetů…už ani nevím co vše, paměť mi neslouží.
Jako každý rok nechyběl napínavý turnaj ve vybíjené. Celý tábor jsme si všichni užili a už se těšíme na další rok.
Gandalf Šedý